pondělí 1. července 2013

Šiml po dalmatinvi nebo dalmatin po šimlovi – jde to?

Šiml po dalmatinvi nebo dalmatin po šimlovi – jde to?

V posledním době se mezi chovateli opakovaně rozebírá otázka, zda je možné, aby se po šimlovi narodil dalmatin a po dalmatinovi šiml. Tedy zda je to geneticky možné. V praxi se to totiž bezpochyby děje. Takže otázka spíš zní, zda šiml po dalmatinovi není nestandardní dalmatin. Jenže proč označovat krásně standardního šimla jako nestandardního dalmatina proto, že má jednoho z rodičů dalmatina? Věnovala jsem se genetice barev morčat několik let, ale problematice dalmatin / šiml jsem se raději vyhýbala kvůli praktické nemožnosti si svoje názory ověřit. Nicméně jak se ukazuje, téma je to aktuální a tak jsem se rozhodla vzít si ku pomoci písmenka a pokusit se problém nastínit a předložit možné dílčí závěry. Na v úvodu uvedenou otázku ale jednoznačně neodpovím. Kromě informací z webů chovatelů dalmatinů a šimlů jsem využila i zkušeností dlouholeté chovatelky dalmatinů Gaby Prust, které v českém překladu jsou k dispozici na stránkách jedné české chovatelské stanice, která z nepochopitelných důvodů opakovaně požaduje, aby její stránky nebyly citovány (odkaz na její stránky a její jméno bylo tedy na její přání smazáno - doufám jen, že nyní nebudu napadána pro změnu za to, že neuvádím zdroj informací). Vezmeme-li si tedy pro názornost „písmenka“ Běžně v genetickém zápisu barvy určuje šimla či dalmatina Rn – pár
tedy:
RnRn – bílé neživotaschopné morče (dále ho nebudeme řešit, prostě proto, že to není praktické)
Rnrn – šiml nebo dalmatin
rnrn – celobarevné zvíře bez šimlování či puntíků Nějaká genetická informace ale musí říct, zda je zvíře šiml nebo dalmatin - jsou v zásadě tři možnosti, jak to může fungovat: 1)
V zásadě je možné, že by ono „písmenko“ Rn nebylo jen jedno, ale dvě – pro šimla jiné než pro dalmatina – označíme si to jako SRn pro šimla a DRn pro dalmatina pak by genetický zápis šimla byl SRnrn
a genetický zápis dalmatina by byl DRnrn ze spojení šimla SRnrn a celobarevného zvířete rnrn by vzniklo 50% šimlů (SRnrn) a 50% celobarevných morčat (rnrn)
ze spojení dalmatina DRnrn a celobarevného zvířete rnrn by vzniklo 50% dalmatinů (DRnrn) a 50% celobarevných morčat (rnrn) To by bylo krásné. Jenže tato varianta nikterak nevysvětluje, kde se berou mezitypy mezi šimly a dalmatiny - šimlové s lysinkou například. Také nevysvětluje, jak je možné, že se po dalmatinovi narodí šiml či naopak. Tak, jak jsme si to namalovali, by se vždycky rodili jen šimlové nebo jen dalmatini a tak to ve skutečnosti není. Myslím, že tuto variantu můžeme rovnou zavrhnout. 2)
Druhou možností je, že by existovalo nejen rozlišení SRn a DRn, ale také drn a srn Jaké by pak byly možné kombinace a co by z toho bylo? SRn srn – by byl zcela zřejmě šiml
DRn drn – by byl zcela zřejmě dalmatin
SRn drn nebo DRn srn – můžeme jen dohadovat, že by to byl nějaký ten dalmatinovo-šimlovitý mix jako třeba šiml s lysinkou (dále zkratka „š-d-mix“) srn srn by pak bylo celobarevné zvíře s vlohou pouze pro šimla
drn drn by pak bylo celobarevné zvíře s vlohou pouze pro dalmatina
drn srn by pak bylo celobarevné zvíře s vlohou jak pro dalmatina tak pro šimla a teď spojení: takové ideální by bylo:
SRn srn + srn srn = 50% šimlů a 50% celobarevných
Drn drn + drn drn = 50% dalmatinů a 50 % celobarevných Takového spojení by se dalo v praxi docílit jen dlouholetým držením linií za pomoci blízké příbuzenské plemenitby – protože zařazením „cizího“ zvířete, zejména celobarevného nepoznáte, zda nese srn srn, drn srn nebo drn drn V ostatních případech jsou to už mixlevpixle a chovatel se pak těší na překvapení, co že z toho bude:
SRn srn
(šiml)
+drn drn= 50% š-d-mix
50% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
SRn srn
(šiml)
+drn srn=25% určitě šimlů
25% š-d-mix
25% celobarevných jen s vlohou pro šimla
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DRn drn
(dalamtin)
+drn srn=25% určitě dalmatinů
25% š-d-mix
25% celobarevných jen s vlohou pro dalmatina
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DRn drn
(dalmatin)
+srn srn=50% š-d-mix
50% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DRn srn
(š-d-mix)
+drn drn =50% určitě dalamtinů
50% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DRn srn
(š-d-mix)
+drn srn =25% určitě dalmatinů
25% š-d-mix
25% celobarevných jen s vlohou pro šimla
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DRn srn
(š-d-mix)
+srn srn=50% š-d-mix
50% celobarevných jen s vlohou pro šimla
Srn drn
(š-d-mix)
+drn drn=50% š-d-mix
50% celobarevných jen s vlohou pro dalmatina
Srn drn
(š-d-mix)
+drn srn=25% určitě šimlů
25% š-d-mix
25% celobarevných jen s vlohou pro dalmatina
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
Srn drn
(š-d-mix)
+srn srn=50% určitě šimlů
50% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
Když se na tabulku podíváte, tak zjistíte, že ani v této variantě by se po šimlovi nemohl narodit dalmatin a po dalmatinovi šiml, vždy pouze š-d-mix, který se může tvářit víc jako dalmatin nebo víc jako šiml. 3)
Třetí možnost - kromě Rn-páru by byl ještě další pár modifikačních genů, který by určoval, zda půjde o šimla nebo o dalmatina dejme tomu D a S, které by měli jak šimlové a dalmatini, tak i zvířata celobarevná Varianty by pak byly tyto: Rnrn SS – zcela jistě šiml
Rnrn DD – zcela jistě dalmatin
rnrn SS – celobarevné morče s vlohou jen pro šimla
rnrn DD - celobarevné morče s vlohou jen pro dalmatina Rnrn DS – by byl zřejmě š-d-mix
rnrn DS - celobarevné morče s vlohou jak pro šimla tak pro dalmatina
Rnrnrnrn
SS+SS=50% šimlů
50% celobarevní s vlohou jen pro šimla
SS+DS=25% šimlů
25% š-d-mix
25% celobarevných s vlohou jen pro šimla
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
SS+DD=50% š-d-mix
50% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DD+SS=50% š-d-mix
50% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DD+DS=25% dalmatinů
25% š-d-mix
25% celobarevných s vlohou jen pro dalmatina
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DD+DD=50% dalmatinů
50% celobarevní s vlohou jen pro dalmatina
DS+SS=25% šimlů
25% š-d-mix
25% celobarevní s vlohou jen pro šimla
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DS+DS=12,5% dalmatinů
37,5% š-d-mix
12,5 % celobarevní s vlohou jen pro dalmatina
37,5% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
DS+DD=25% dalmatinů
25% š-d-mix
25% celobarevní s vlohou jen pro dalmatina
25% celobarevných s vlohou pro šimla i dalmatina
Když se zase podíváme na tabulku, tak zjistíme, že ani v této variantě není možné, aby se po šimlovi narodil dalmatin a naopak. To je všechno ovšem pouze pustá teorie – v praxi to funguje trochu jinak. V praxi se totiž po standardním dalmatinovi může narodit standardní šiml či naopak (mluvíme samozřejmě o fenotypu). Vysvětlením pro tento jev je existence právě oněch mezitypů (š-d-mix) ve variantě 2 i 3. Jenže jak poznat, zda to, co vypadá jako standardní šiml je šiml i geneticky nebo zda se jedná o onen zjevně nechtěný mezityp? A co ale má vlastně chovatel dělat? Má dalmatina – může i předpokládat, že je to opravdu dobře vybarvený standardní dalmatin, dá na něj celobarevné zvíře, které shodou okolností vůbec žádnou vlohu pro puntíky mít nebude a potomci tedy budu oni „mixové“ – někteří víc šimlovatí, někteří víc puntíkatí – možná, že na pohled (dle fenotypu) tam bude i úplně standardní šiml. Chovatel teď má rodiče na pohled standardního dalmatina, potomka na pohled standardního šimla – a pokud bude striktně dbát na teorii, že šimlovi se nemůže narodit dalmatin a naopak, měl by rozhodnout, kterému z nich přiřkne, že je nestandardní kvůli jeho genetické výbavě. Jenže komu? Má věřit tomu, že ten mezityp je rodič nebo mládě? Může předpokládat, může se dohadovat, ale jistotu mít nebude – pokud rodič nebude z naprosto čisté po dlouhou dobu uzavřené linie. Nesmíme také zapomínat na standard, průkaz původu, registrace a výstavy. Na výstavách a ve standardu bez výjimky, u registrací převážně taky, platí, že barva, kresba atd. je taková, jakou ji vidím – na výstavě se kupříkladu posuzovatel ani nemůže dožadovat rodokmenu. Tzn. že pokud vidí šimla, posoudí ho jako šimla a zřejmě ho jako šimla i zaregistruje, i kdyby měl až do desátého kolene v rodokmenu jen dalmatiny (ten šiml, ne posuzovatel :o)). Jaké dílčí závěry si z tohoto sáhodlouhého povídání můžeme udělat? Asi budete souhlasit, že varianta č. 1) je příliš jednoduchá na to, co vidíme v praxi – není pravda, že se rodí jen šimlové či jen dalmatini. Pokud bude platit varianta č. 2 nebo 3 je v praxi celkem jedno – rozdíl je jen minimální, společné znaky jsou naopak výrazné – obě varianty vychází z toho, že existují jakési mezitypy mezi šimly a dalmatiny a že do toho, co se narodí – zda šiml či dalmatin, má co „mluvit“ i celobarevný rodič. Oba tyto znaky navíc mají svůj odraz i v praxi – „něco mezi šimlem a dalmatinem“ se rodí celkem běžně a chovatelé pak řeší, co do rodokmenu napsat, a šiml či dalmatin ve spojení s různými celobarevnými partnery také dává různé potomstvo. Nevyřešenou zcela jistě zůstává otázka vztahu dominance či recesivity mezi geny, které určují zda morče bude šiml či dalmatin – tedy to, zda takový vztah existuje, a zda bude ovlivňovat u nějakým způsobem geneticky „namixovaných“ jedinců, zda bude převažovat ve fenotypu šiml či dalmatin. A pokud ano, tak jak.
Také nesmíme zapomínat na to, že geny určující barvy morčat jsou ve vzájemném vztahu a není vyloučeno, aby se na šimlovatosti či puntíkách podílelo více genů. (Jako třeba P-série určuje barvu očí, ale ovlivňuje i pigment, tak proč by třeba S-pár, který ovlivňuje kombinaci s bílou nemohl ovlivnit i vzhled puntíků či šimlování, když už dokáže z šimla udělat „mezityp“ tím, že mu domaluje lysinku). Takže sumasumárum: Máme tu v praxi čisté šimly, čisté dalmatiny a nějaké ty mezitypy, po šimlech se rodí dalmatini a po dalmatinech šimlové - je více než pravděpodobné, že tomu bude odpovídat i jejich genetická výbava. A jak by to asi mohlo fungovat je v „písmenkách“ výše naznačeno. Řešení, jak se mezitypům vyhnout, je stejně jako v jiných oblastech – držení čistých linií a blízká příbuzenská. K tomu ovšem chovatel musí hlavně vědět, co dělá, a mít dostatek zvířat, na kterých může takový chov postavit. A taky si pro sebe vyřešit etický problém příbuzenské plemenitby - jestli dokonalé puntíky stojí za riziko zdravotních problémů, které s sebou může příbuzenské krytí nést. Byla bych ráda, pokud by k naznačeným závěrům vyslovili svůj názor jak odborníci na genetiku barev, tak i chovatelé dalmatinů a šimlů se svými poznatky z praxe.

Žádné komentáře:

Okomentovat